Článek z časopisu Náhradní rodinná péče č.2/2003

Dne 5. června 2003 proběhla v poslanecké sněmovně jednodenní konference, kterou pořádalo občanské sdružení DOM k tématu Profesionální pěstounské péče. Profesionální pěstounskou péči se sdružení DOM snaží legislativně prosazovat v rámci svého projektu Proměna, projektu na transformaci systému náhradní rodinné péče v ČR.
„Jsme velmi potěšeni tím, jaký je zájem o problematiku je i mezi politiky“, říká Ing. Michaela Svobodová, ředitelka DOM a vedoucí projektu Proměna. Na jednodenní konferenci přijeli zástupci všech krajů. Konference se účastnili poslanci: A.Páralová, J.Janeček, T.Fišerová, a senátoři: Z.Bárta, K.Barták, zástupci odboru rodinné politiky MPSV: V.Novotná, L.Průšová a další, odboru speciálního školství MŠMT: J.Pilař, M.Hejná, a další.
Na programu byly přednášky:
Zkušenosti profesionálního pěstouna (Chris Gardiner, International Foster Care Organisation IFCO)
Zkušenosti sociálního pracovníka s profesionálním pěstounstvím (Claire Warrington, European Children Trust)
Zkušenosti organizace jako provozovatele služby (Pat Walton, Boys and Girls Welfare Organisation)
Konference byla zakončena panelovou diskusí v rámci které měli účastníci možnost položit otázky a konfrontovat svoje názory a postoje. V panelové diskusi vystoupil také Jiří Kovařík a informoval účastníky o spolupráci SNRP a DOMU a společnému úsilí o reformu systému péče o rodinu a dítě v obtížných situacích.
„Cílem konference je přinést poslancům, zástupcům státních úřadů zodpovědných za vytváření sociální politiky, české odborné i laické zainteresované veřejnosti konkrétní poznatky týkající se zavádění a praxe profesionální pěstounské péče v evropském kontextu.“, říká Svobodová. „Vzhledem k tomu, že návrh nové koncepce profesionální pěstounské péče, na kterém pracuje tým projektu Proměna, vychází z dlouholetých evropských zkušeností, jsme přesvědčeni, že konference je účelnou a inspirativní akcí, která účastníkům nabídla bezprostřední příležitost sdílet zkušenosti zahraničních odborníků a pěstounů“, dodává.
Občanské sdružení DOM v roce 2001 vypracoval o podrobnou analýzu stavu náhradní výchovné péče o děti a mládež bez rodinného zázemí. Analýza mimo jiné ukázala, že ústavní péče představuje jeden z nejhorších způsobů náhradní péče o dítě. Nefunkčnost systému lze podložit neschopností „absolventů“ těchto ústavů fungovat v běžné společnosti. Současný systém péče o děti, které nemohou žít ve vlastní rodině, je značně roztříštěný, kompetenčně spadá pod několik ministerstev (MPSV, MŠMT, MZ). Systém náhradní péče nezaznamenal po revoluci v roce 1989 podstatných změn.
Projekt Proměna přichází s řešením tohoto stavu. Posláním projektu je reforma systému náhradní péče o děti bez rodinného zázemí v České republice v zájmu nejlepší prosperity dítěte, rodiny a společnosti. „Naší strategií je, aby děti vyrůstaly ve vlastní rodině, nebo v zázemí širší nebo náhradní rodiny. Pokud není jiná možnost chceme usilovat o to, aby pobyt dítěte v instituci byl co možná nejkratší, péče byla odborná a v nejvyšší možné míře napodobovala rodinu,“ říká Ing. Michaela Svobodová, ředitelka projektu. Cílem projektu je připravit odborné podklady pro rozvoj státní politiky v této oblasti. V současné době jsou v rámci projektu PROMĚNA navrhovány tři hlavní pilíře rozvoje péče o děti bez rodinného zázemí, prvním z nichž je právě vytvoření odborného rámce pro zavedení profesionální pěstounské péče.
Systém pěstounské péče, který funguje v České republice, poskytuje zázemí jen nepatrnému počtu dětí bez rodin a je systémem legislativně, organizačně i administrativně značně odlišným od profesionálního pěstounství. Rodiče, kteří se rozhodnou být profesionálním pěstounem jsou ve specifickém vztahu k instituci organizující pěstounskou péči. Za svou práci jsou odměňováni mzdou, součástí vztahu k instituci je i povinné vzdělávání, supervize a další aktivity na podporu života pěstounské rodiny. Takto definované pěstounství umožňuje využití pěstounské péče i v krátkodobé podobě nebo v případech dítěte s postižením nebo s výchovnými problémy.
Nespornou výhodou jsou i výrazně nižší finanční náklady, neboť roční příspěvek na dítě v pěstounské péči tvoří 60.000 Kč zatímco roční příspěvek výchovnému ústavu na jedno dítě je více než čtyřnásobný – 250.000 Kč ročně. V případě zavedení profesionální pěstounské péče a podpory umisťování dětí do tohoto typu rodin, výrazně poklesnou státní výdaje na financování náhradní výchovné péče.
Zavedení profesionální pěstounské péče s sebou logicky nese potřebu řady legislativních i praktických opatření, zejména vytvoření administrativního, právního, provozního i odborného zázemí. V současné době se vytváří podrobný manuál o profesionální pěstounské péče společně s návrhem jak ji zavést v České republice a probíhají také jednání na politické úrovni o možných legislativních změnách.