Národní akční plán ke stažení níže, další dokumenty k Transformaci naleznete na stránkách MPSV http://www.mpsv.cz/cs/7259

Slovo ministra

Příliš mnoho dětí v České republice tráví dětství v ústavech. A to i přesto, že víme, jak důležitou roli pro vývoj jedince představuje právě raná fáze jeho života. Nechci zpochybňovat úsilí a péči, které zaměstnanci ústavů svým svěřencům věnují, ale domnívám se, že při nejlepší vůli rodinu nahradit nemohou.

V českých ústavech dnes vyrůstá téměř devět tisíc dětí, a to nepočítáme děti handicapované. Přicházejí sem většinou z důvodů sociálních, které často stojí i za poruchami chování.

Zatímco v Německu připadá na sto tisíc obyvatel 32 dětí umístěných v ústavech, u nás to je přes 80 dětí. Proč? Jistě, svou roli stále ještě sehrává tradice minulého režimu, který se v ústavní výchově zhlédl. Důvodem je však i skutečnost, že péče o děti je nyní roztříštěná mezi pět ministerstev, která mezi sebou příliš nespolupracují. Nemají na tuto problematiku jednotný názor a neexistuje zákon, který by péči o ohrožené děti sjednotil. Chybí vzájemná koordinace, neplatí společné postupy. Jsme rozhodnuti tuto situaci změnit a péči o ohrožené děti dát jednotný, moderní ráz.

Živnou půdou pro přebujelou ústavní péči v České republice je i nedostatek pěstounských rodin. Právě na roli pěstounů do budoucna spoléhám. Dnes máme přibližně 4 800 pěstounských rodin. Potřebujeme jich dvojnásobek. Dnešní pěstouni vychovávají děti obvykle z čistého lidumilství. My je teď chceme motivovat i finančně. Chceme jít cestou profesionálních pěstounů, kdy jeden z páru bude mít péči o děti jako obživu. Z pěstounství by se mohlo stát samostatné povolání. Program na podporu pěstounských rodin by měl zabránit tomu, aby se většina opuštěných či ohrožených dětí jako dosud zbytečně ocitala v dětských domovech, ale aby putovaly do náhradní rodiny. Neznamená to samozřejmě, že by se ústavy rušily. Byly by v nich ale umísťovány jen problémové děti, u nichž náhradní rodiny neuspěly.

Prioritou samozřejmě zůstává co nejrychlejší návrat dítěte zpět do původní rodiny. To ale předpokládá, aby s rodinou, které je dítě odebráno, pracoval odborník a aby po návratu dítěte domů rodina dobře fungovala. Jenomže u nás je sociálních kurátorů málo a následnou péči nemohou zvládnout. Důsledkem je, že děti, které se vracejí do nefunkční rodiny, často páchají trestnou činnost. Lidí pro práci s dětmi a rodinou budeme proto potřebovat více. Pracovníci ústavů a dětských domovů se rozhodně nezaměstnanosti bát nemusí. Jen model péče musíme transformovat. Bude to dlouhý pochod, neboť rychlé a jednoduché řešení neexistuje.

Petr Nečas
Místopředseda vlády
a ministr práce a sociálních věcí

Další texty k Transformaci
http://www.vzd.cz/transformace-sjednoceni-systemu-pece-o-ohrozene-deti
http://www.vzd.cz/petr-necas-o-transformaci-pece-o-ohrozene-deti
http://www.vzd.cz/navrh-opatreni-k-transformaci-systemu-pece-o-ohrozene-...