Návrh novely zákona o ústavní výchově
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pracuje na návrhu novely zákona 109/2002 Sb. o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů.
Poprvé by měly být v zákoně formulovány zásady práce s dětmi, zdůrazněn nejlepší zájem dítěte jako přední hledisko rozhodování a základní princip práce s dětmi, reformulována jejich práva a oprávnění a povinnosti našich zařízení, a řada dílčích změn, např. úprava opravného prostředku dítěte proti výchovnému opatření, podrobnější úprava vyřizování stížností dítěte, spolupráce a součinnost se státním i nestátním sektorem řada dalších.
Pracovní návrh novely k diskuzi je v příloze. Chcete-li k návrhu dát připomínky, kontaktujte prosím paní Lenku Marečkovou z MŠMT na lenka.mareckova@msmt.cz . Připomínky je třeba dodat ministerstvu do 15.8.2010.
Příloha | Velikost |
---|---|
Novela zák. č. 109 2002 Sb. 9. 7.2010 2.doc | 388 KB |
- Pro psaní komentářů se přihlašte
Komentáře
Připomínky VZD k návrhu novely zákona 109/2002 Sb.
V tomto znějí jsme připomínky zaslali na MŠMT
Velmi si vážíme možnosti podílet se na přípravě novely již v této fázi a oceňujeme otevřenost MŠMT.
Vítáme záměr zakotvit zákonem výslovně práva dítěte v ústavních zařízeních a snahu umožnit zkrácení pobytu dítěte v zařízeních. Dále oceňujeme posílení ochrany dítěte zavedením dalších mechanismů kontroly a možnosti dítěte podat stížnost.
Za prospěšné považujeme zavedení standardů a etického kodexu pracovníka. Zatím nám není známa jejich podoba. Je možné, že tyto dokumenty budou odpovědní na některé naše připomínky.
Problematické okruhy:
1)Individuální plány práce s dítětem – s jejich zaváděním počítá NAP. Navrhovaná novela zmiňuje "program osobního rozvoje", který má vytvářet diagnostický ústav a ředitel zařízení má pak zajistit jeho uskutečňování § 24 odst. 1 q
§ 34 odst 1 l) uvádí, že "individuální plán rozvoje osobnosti dítěte" má být součástí spisové dokumentace.
Dále v § 41 odst. 1 f) je uvedeno, že ministerstvo má vydat vzorový program rozvoje osobnosti dítěte a práce s rodinou.
Není nám jasné, jaký vztah mají tyto dokumenty navzájem a také k individuálnímu plánu práce s dítětem, o kterém hovoří NAP.
Domníváme se, že zákon by měl stanovit, co je součástí „individuálního plánu“ dítěte umístěného v zařízení, kdo ho vypracovává a kdo a jak často vyhodnocuje jeho naplňování a aktualizování.
2)Spolupráce s dalšími institucemi, případové konference, klíčový pracovník – úprava, kterou novela přináší , nám připadá příliš obecná. Zcela chybí vymezení role klíčového pracovníka při poskytování služeb dítěti a rodině (viz NAP). Některé služby, které mají podle novely poskytovat střediska a zařízení, jsou velmi podobná službám poskytovaným pole zákona o sociálně právní ochraně nebo zákona o sociálních službách. Podle našeho názoru by bylo vhodné spolupráci zainteresovaných orgánů upravit podrobněji a zejména vymezit jasně kompetence a odpovědnosti,a by práce s dítětem a rodinou byla co nejefektivnější a směřovala k naplňování „individuálního plánu“ .
3)Společné umisťování sourozenců – uvítali bychom, kdyby novela ještě více zdůraznila důležitost společného umisťování sourozenců a stanovila jasně, za jakých výjimečných podmínek lze sourozence umístit odděleně a jak je v tom případě umožněn jejich vzájemný kontakt.
4)Participační právo dítěte – přestože novela výslovně uvádí některá konkrétní práva dětí v zařízeních, neupravuje možnost dítěte podílet se na rozhodováních, která se ho dotýkají.
5)Vzdělávání pracovníků - podle NAP je třeba zajistit všem pracovníkům jednotné minimum vzdělání a dále je zapojit do systému celoživotního vzdělávání. Novela uvádí v § 18a odst. 3 Pedagogický pracovník průběžně zvyšuje svou odbornost a usiluje o svůj osobnostní rozvoj a růst. Uvítali bychom konkretizaci povinnosti dalšího vzdělávání všech pracovníků co do obsahu i času. Předpokládáme, že vzdělávání pracovníků – zejména proto, že nově mají poskytovat i další služby a služby v rodinách – budou stanoveny zvláštním předpisem.
6)Vztah ředitele zařízení a rodičů (osob odpovědných za výchovu) – novela dává řediteli nové pravomoci, které mu umožní zjednodušit vyřizování některých záležitostí týkajících se dítěte (např. Osobní doklady). Obáváme se však, že neodpovídá zcela duchu zamýšlené transformace. Podle našeho názoru by měly být rodině dítěte umístěného v zařízení poskytovány dlouhodobé intenzivní služby, které by mimo jiné měly pomáhat rodičům podílet se na rozhodováních, která se dotýkají dítěte. V případě, že rodiče dlouhodobě nespolupracují, není známo místo jejich pobytu, nejsou s dítětem v kontaktu a neúčastní se rozhodování o dítěti, je otázkou, zda nejsou dány podmínky pro zbavení rodičovské zodpovědnosti.
Připomínky k jednotlivým ustanovením:
§1a odst 6
Není nám jasné, jaké služby a komu budou zařízení poskytovat ambulantní formou. Dále nám není jasné, jaké služby budou zařízení poskytovat v rodinách a jakou kvalifikaci budou mít pracovníci, kteří se takovým službám budou věnovat.
§1c odst. 1
Ambulantní poskytování služeb u dětí s nařízenou ústavní výchovou považujeme za nekoncepční řešení (z navrhované formulace není jasné, zda i tato možnost nepřipadá v úvahu). Pokud není nutné, aby dítě pobývalo v ústavním zařízení, mělo by spíš dojít ke zrušení ústavní výchovy – a takovým dětem pak poskytovat ambulantní služby.
§1d
Zavedení standardů považujeme za velmi důležité.
§2 odst. 5
Nejednoznačná formulace.
§2 odst 7
zde je zmíněna supervize. Není jasné, komu je poskytována. Podle našeho názoru by mělo být upraveno poskytování supervize pracovníkům zařízení a středisek.
§2 odst. 9
Tento záměr podporujeme.
§2 odst. 14
Domníváme se, že posouzení nejlepšího zájmu dítěte by mělo být součástí individuálního plánu, který by se měl vyhodnocovat častěji.
§4
Vítáme zrušení stanovení minimálního počtu dětí ve skupině a dále možnost zřídit skupinu i mimo zařízení.
§5 odst. 1 a) a §5 odst. 13
Vítáme posílení důrazu na umisťování dětí v blízkosti bydliště rodičů. Obáváme se však, že toto ustanovení samo o sobě neumožní umístit dítě v blízkém zařízení v případě, že jeho kapacita bude naplněna.
§5 odst 2 c)
Není nám jasné, kteří pracovníci ze zařízení se budou věnovat sanaci rodiny.
§10 odst 1
Takové členění výchovných skupin neumožňuje společné umístění sourozenců, což je v rozporu s Úmluvou o právech dítěte.
§23 odst. 1 a)
Ustanovení se nám zdá nejednoznačné. Předpokládáme, že není záměrem, aby ředitel mohl povolit pobyt dítěte mimo zařízení bez splnění podmínek stanovených tímto předpisem.
§24 odst 1 c)
Takto stanovená pravomoc ředitele není podle našeho názoru v souladu se zákonem o sociálně právní ochraně dětí a se zákonem o rodině. Oceňujeme snahu dát co nejvíce možností, jak najít dítěti náhradní rodinu. V tomto případě se obáváme, aby ředitelé nevyužívali tuto pravomoc v rozporu se zájmy dítěte.
§35b odst 1
Poměrně široké a neurčité ustanovení.