Komentář Střediska NRP k tiskové zprávě MPSV ze dne 19.1. 2009 o transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti.
Převzato z http://www.nahradnirodina.cz

Naše organizace, spolu s dalšími, již několik let upozorňuje na roztříštěnost a nejednotnost systému péče o ohrožené děti v naší republice.

Sociálně - právní ochrana dětí a její zajišťování, spadá do kompetence několik ministerstev. Až dosud sice jednotlivé rezorty usilovali o zkvalitnění práce s ohroženými dětmi, ale tyto aktivity nebyly vzájemně provázané, byly nekoordinované a tím i neefektivní.

Vytvoření koncepčního materiálu, který vláda podpořila velmi vítáme a považujeme to za zcela nezbytný krok ke zlepšení celkové situace
Sladění zákonů a vypracování metodiky by se mělo významně promítnout ve zkvalitnění konkrétní práce s rodinou a dítětem.

Za velmi důležité považujeme plánované navýšení počtu pracovníků sociálně-právní ochrany.
Není divu, že dosud je jejich pozice veřejností vnímána spíše jako represivní, než pomocná. Bohužel díky jejich vytíženosti množstvím případů často nezbývá čas na řádnou analýzu situace, natož na prevenci . Místo toho se musí řešit především to, co zrovna hoří, co je akutní.
Pokud se z úředníků státní správy stanou především terénní pracovníci, kteří budou mít dostatek času na individuální práci s rodinou, bude to jedině přínosem. Plánované posílení pozice sociálního pracovníka jako klíčového pracovníka, který bude koordinovat tým odborníků, kteří mu s řešením situace rodiny budou pomáhat tak, jak je to běžné i jinde ve světě, jistě přinese brzy dobré výsledky v práci s ohroženými dětmi.
Od plánovaných opatření jako jedna z neziskových organizací, které doplňují výkon státní správy, také očekáváme, že nabídka služeb nestátního sektoru bude v novém systému lépe a efektivněji využívána, než dosud. Za nezbytné však také považujeme, ze strany státu, finanční zabezpečení udržitelnosti těch služeb, které se osvědčí.

Fakt, že dítě má vyrůstat především v biologické rodině, pokud to není v rozporu s jeho zájmy, že umístění dítěte do ústavní péče má být až tím nejzazším řešením a navíc pouze krátkodobým, že před ústavní výchovou by měla být dávána přednost náhradní rodinné péči - není nic nového, to nám všem ukládá i naše současná legislativa. Tato filosofie se však bohužel v praxi poněkud vytrácí, díky systému, který tu zatím je.

Počty dětí v ústavní péči v naší republice jsou zarážející, jsme pod kritikou různých mezinárodních organizací a my doufáme, že právě plánovaná opatření, kterým je nyní vláda nakloněna, přispějí právě ke snížení těchto statistik.

Většina dětí by i v současné době mohla vyrůstat například v pěstounské péči, ale dosud není o tuto volnější formu náhradní rodinné péče, kdy je dítěti zachováván kontakt s jeho biologickou rodinou, ze strany občanů nijak velký zájem. .
Nedomníváme se, že by tyto rodiny byly nedostatečně finančně zabezpečeny, ale zatím nemají ze strany státu dostatečnou oporu a podporu.
Chybí kvalitní služby pro pěstounské rodiny, pomoc odborníků např. při zvládání kontaktu s biologickou rodinou dítěte, odlehčovací služby pro rodiny s postiženými či nějak problematickými dětmi, systematické vzdělávání pěstounů , někdy i opora v zákonech, které jejich práva upravují.
Doufáme, že pozornost státu se zaměří i na tuto problematiku.