Transformace a sjednocení systému péče o ohrožené děti

Vláda na svém zasedání dne 19. ledna 2009 schválila „Návrh opatření k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti – základní principy“.
Materiál je dalším krokem v procesu sjednocování systému péče o ohrožené děti a je dílčím naplněním úkolů uložených Analýzou současného stavu institucionálního zajištění
péče o ohrožené děti. Tvorba materiálu byla koordinována Ministerstvem práce a sociálních věcí v rámci Meziresortní koordinační skupiny, v níž jsou zastoupena ministerstva podílející se na péči o ohrožené děti (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra a ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny) a zástupci samosprávy (Asociace krajů ČR a Svaz měst a obcí ČR).
Návrh opatření k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti je vůbec prvním meziresortním vyjádřením vůle ke spolupráci na změně. Přestože jednotlivé resorty dlouhodobě usilují o zkvalitňování práce s ohroženými dětmi, tyto aktivity jsou nekoordinované a někdy dokonce protichůdné. Předpokladem pro jakoukoliv zásadní změnu je tedy v první řadě překonání vzájemného resortního vymezení a nastolení společných postupů.

Děkujeme MPSV za posktnutí textu tiskové zprávy, kterou naleznete v příloze. Uvítáme vaše komentáře

PřílohaVelikost
Transformace_a_sjednoceni_systemu_TZ.pdf116.16 KB

Komentáře

Komentář Střediska náhradní rodinné péče

Komentář Střediska NRP k tiskové zprávě MPSV ze dne 19.1. 2009 o transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti.
Převzato z http://www.nahradnirodina.cz

Naše organizace, spolu s dalšími, již několik let upozorňuje na roztříštěnost a nejednotnost systému péče o ohrožené děti v naší republice.

Sociálně - právní ochrana dětí a její zajišťování, spadá do kompetence několik ministerstev. Až dosud sice jednotlivé rezorty usilovali o zkvalitnění práce s ohroženými dětmi, ale tyto aktivity nebyly vzájemně provázané, byly nekoordinované a tím i neefektivní.

Vytvoření koncepčního materiálu, který vláda podpořila velmi vítáme a považujeme to za zcela nezbytný krok ke zlepšení celkové situace
Sladění zákonů a vypracování metodiky by se mělo významně promítnout ve zkvalitnění konkrétní práce s rodinou a dítětem.

Za velmi důležité považujeme plánované navýšení počtu pracovníků sociálně-právní ochrany.
Není divu, že dosud je jejich pozice veřejností vnímána spíše jako represivní, než pomocná. Bohužel díky jejich vytíženosti množstvím případů často nezbývá čas na řádnou analýzu situace, natož na prevenci . Místo toho se musí řešit především to, co zrovna hoří, co je akutní.
Pokud se z úředníků státní správy stanou především terénní pracovníci, kteří budou mít dostatek času na individuální práci s rodinou, bude to jedině přínosem. Plánované posílení pozice sociálního pracovníka jako klíčového pracovníka, který bude koordinovat tým odborníků, kteří mu s řešením situace rodiny budou pomáhat tak, jak je to běžné i jinde ve světě, jistě přinese brzy dobré výsledky v práci s ohroženými dětmi.
Od plánovaných opatření jako jedna z neziskových organizací, které doplňují výkon státní správy, také očekáváme, že nabídka služeb nestátního sektoru bude v novém systému lépe a efektivněji využívána, než dosud. Za nezbytné však také považujeme, ze strany státu, finanční zabezpečení udržitelnosti těch služeb, které se osvědčí.

Fakt, že dítě má vyrůstat především v biologické rodině, pokud to není v rozporu s jeho zájmy, že umístění dítěte do ústavní péče má být až tím nejzazším řešením a navíc pouze krátkodobým, že před ústavní výchovou by měla být dávána přednost náhradní rodinné péči - není nic nového, to nám všem ukládá i naše současná legislativa. Tato filosofie se však bohužel v praxi poněkud vytrácí, díky systému, který tu zatím je.

Počty dětí v ústavní péči v naší republice jsou zarážející, jsme pod kritikou různých mezinárodních organizací a my doufáme, že právě plánovaná opatření, kterým je nyní vláda nakloněna, přispějí právě ke snížení těchto statistik.

Většina dětí by i v současné době mohla vyrůstat například v pěstounské péči, ale dosud není o tuto volnější formu náhradní rodinné péče, kdy je dítěti zachováván kontakt s jeho biologickou rodinou, ze strany občanů nijak velký zájem. .
Nedomníváme se, že by tyto rodiny byly nedostatečně finančně zabezpečeny, ale zatím nemají ze strany státu dostatečnou oporu a podporu.
Chybí kvalitní služby pro pěstounské rodiny, pomoc odborníků např. při zvládání kontaktu s biologickou rodinou dítěte, odlehčovací služby pro rodiny s postiženými či nějak problematickými dětmi, systematické vzdělávání pěstounů , někdy i opora v zákonech, které jejich práva upravují.
Doufáme, že pozornost státu se zaměří i na tuto problematiku.

zájem občanů o PP

Dobrý den, nesouhlasím s názorem, že je malý zájem o PP. V našem kraji nám bylo dáváno velmi zřetelně najevo, že mají o PP zájemců dost. Paradoxem je, že jsme děti do PP našli přes neziskovou organizaci sami a naše čekací doba byla stejná, jako v okolí čekal jiný pár na adopci (v obou případech šlo o přijetí sourozenecké dvojice - adopce majoritní etnikum, PP- menšinové etnika). Pokud bychom se sami neangažovali a nepřehodnotili své požadavky, nebylo by pro nás vhodné dítko (děti) ještě delší dobu..............

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „Uložit změny“.