Sociofaktor

Ministerstvo práce a sociálních věcí

Podklad k návrhu optimalizace řízení a financování systému péče o ohrožené děti a rodiny

Předkládaná analýza sítě služeb pro práci s rodinami a dětmi si klade za cíl vytvořit obraz systému péče o zmíněnou cílovou skupinu s ohledem na dostupnost stávajících služeb, které působí v rozdílných systémech (sociální, školský, zdravotnický atd.). Analýza se proto soustřeďuje na téma působení služeb pro rodiny a děti, na jejich dostupnost, kapacitu a vytíženost cílovými skupinami, na náplň jejich činnosti, a to na úrovni krajů, případně i ORP. Zpracovaná analýza je jedním z podkladů pro vytvoření návrhu optimalizace řízení a financování systému péče o ohrožené děti a rodiny.
Rozsah sledovaných služeb byl stanoven s ohledem na cílovou skupinu analýzy, kterou jsou ohrožené rodiny a děti. Pojem „ohrožení“ byl přitom vnímán v kontextu konceptu sociální exkluze a působení faktorů znevýhodňujících některé skupiny dětí oproti ostatním.
Zatímco kapitoly Role orgánů sociálně-právní ochrany dětí v síti služeb pro ohrožené děti a rodiny a Služby poskytované osobami pověřenými k výkonu SPOD se zaměřují výhradně na činnost těchto subjektů a jejich spolupráci s jinými aktéry
systému, kapitola Poskytovatelé sociálních služeb je rozdělena na Pobytové služby pro ohrožené děti a rodiny a Terénní a ambulantní sociální služby pro ohrožené děti a rodiny. Tyto části se blíže věnují zejména sociálně-aktivizačním službám pro rodiny s dětmi, nízkoprahovým zařízením pro děti a mládež, odbornému sociálnímu poradenství a azylovým domům, což jsou služby, které se podle výsledků šetření nejvíce orientují na práci s cílovou skupinou ohrožených dětí a rodin.
Kapitola Institucionální péče se soustřeďuje na roli pobytových zařízení pro děti ve zdravotnické oblasti, tedy dětské domovy pro děti do 3 let a lůžkové psychiatrie, institucionální péči ve školské oblasti, která je realizována v diagnostických ústavech, dětských domovech, dětských domovech se školou, výchovných ústavech a střediscích
výchovné péče, a konečně institucionální péči v sociální oblasti. Ta se uskutečňuje v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
Kapitola Komunitní a podpůrná oblast se rovněž skládá z několika částí. Obsahem podkapitoly nazvané Formální poradenství je poradenství realizované na školách, v rámci sítě pedagogicko-psychologických poraden, speciálně pedagogických center a poradenství v mateřských školách a zařízeních pro děti do tří let věku. Kapitola se dále věnuje
rodinným a komunitním centrům, mateřským centrům, práci s dětmi ve střediscích volného času, doučování dětí, hlídání dětí do tří let a nad tři roky věku a pomoci s vedením domácnosti.
Kapitola nazvaná Krizová oblast: děti v mezních situacích sleduje poskytování pomoci dětem, které se ocitají svým jednáním nebo jednáním druhých osob v komplikovaných životních situacích. Postupně se věnuje dětem, které na sebe
v důsledku kriminálního jednání poutají pozornost institucí, ale i tzv. dětem ulice, které se ocitají mimo pozornost systému, a také situaci rodin s dětmi, které žijí na ubytovnách.
Několik dalších oblastí, jimž byla v rámci analýzy věnována pozornost, bylo zařazeno do Příloh. Jedná se o personální zajištění na pracovištích OSPOD, komparaci podmínek činnosti osob pověřených k výkonu sociálně-právní ochrany a poskytovatelů sociálních služeb, financování sociálních služeb a doplňkovou analýzu vybrané sociální služby.

Celá zpráva je ke stažení na
http://www.mpsv.cz/files/clanky/17905/analyza.pdf