Charles A. Nelson, Charles H. Zeanah, Nathan A. Fox, Peter J. Marshall, Anna T. Smyke, Donald Guthrie
Tato studie provnává vývoj dětí žijících v ústavech s vývojem dětí, které byly z ústavů předány do pěstounské péče. Obě skupiny jsou také srovnávány se skupinou dětí, které v ústavu nikdy nebyly a žijí v rumunských rodinách. Studie zahrnuje výzkum vývoje mozku, chování, sociální a emocionální vývoj, kognitivní vývoj, jazykový vývoj a fyzický růst. Cíle studie jsou:

• zkoumat vliv sociální deprivace, jak jí prožívaly dětí v rumunských ústavech, na vývoj dítěte v různých oblastech
• určit, do jaké míry může intervence (v tomto případě umístění dítěte v pěstounské rodině) napravit negativní vliv institucionalizace

Byly zkoumány tři skupiny dětí: 66 dětí vyrůstajících v ústavecha v ústavech zůstávajících, 70 odebraných z ústavů do pěstounských rodin (prověřených a připravených pod patronátem Sítě rané intervence) a 72 dětí, které v ústavech nikdy nebyly a žijí se svými rodinami. Tyto děti jsou kontrolní skupinou.

Každé z dětí bylo v období mezi květnem a zářím 2001 celkově posouzeno. Dále bylo každé dítě posouzeno vě věku 9,18,30 a 42 měsíců. Nkěteré z dětí tak byly znova hodnoceny jen 1-2x v závislosti na věku, v jakém byly posuzovány poprvé.

Tyto údaje nám umožní zístat detailní a celkový pohled na kognitivní, sociální, emocionální a fyzický vývoj a vývoj mozku s postupem času. Autoři studie věří, že tato data umožní získat podrobný pohled na vliv institucionalizace a vliv intervence v různém věku dítěte na každou ze zkoumaných obalstí. Autoři předpokládají, že data budou ukazovat, že děti v pěstounské péči a děti vyrůstající v rodinách, budou oproti dětem v ústavní péči vykazovat:

• vyšší stupeň kognitivních operací
• lepší fyzický vývoj
• pokročilost ve vztazích a komunikaci
• lepší sociální interakce s primárním pečovatelem
• normálnější mozkovou fyziologii

Předpokládá se také, že děti z pěstounské péče budou schopny plnit behaviorální úkoly, o kterých se věří, že jsou spojeny se specifickými mozkovými funkcemi, dříve a přesněji než děti z ústavní péče. Data také osvětlí vliv časování intervence na vývoj dítěte.
Cílem autorů je ukázat vliv rané sociální deprivace na mozkovou aktivitu a normalizace těchto vzorců po intervenci.

prezentace v angličtině ke stažení na http://www.crin.org/docs/PPT%20BEIP%20Group.pdf

Data have been collected and are currently being analyzed. Some baseline data have been fully analyzed and published:

Zeanah, C.H., Nelson, C.A., Fox, N.A., Smyke, A.T., Marshall, P., Parker, S.W., & Koga, S. (2003). Designing research to study the effects of institutionalization on brain and behavioral development: The Bucharest Early Intervention Project. Development and Psychopathology, 15, 885-907 .

Marshall, P.J., Fox, N.A., et al. (2004). A Comparison of the Electroencephalogram between Institutionalized and Community Children in Romania. Journal of Cognitive Neuroscience 16:8, 1327–1338.

Parker, S.W., Nelson, C.A., et al. (2005). The Impact of Early Institutional Rearing on the Ability to Discriminate Facial Expressions of Emotion: An Event-Related Potential Study. Child Development, 76:1, 54-72.

Zeanah, C.H., Smyke, A.T., Koga, S.F.M., Carlson, E., et al. (2005). Attachment in Institutionalized and Community Children in Romania. Child Development, 76:5, 1015-1028.

Parker, S.W., Nelson, C.A., and the BEIP core group (2005). An event-related potential study of the impact of institutional rearing on face recognition. Development and Psychopathology , 17, 621-639.