Pražské setkání odborníků ze čtyř evropských zemí pořádané v rámci projektu „Možnosti systémové podpory ohrožených a náhradních rodin“ Nadačním fondem J&T otevřelo nové otázky týkající se péče o ohrožené rodiny a prevence odebírání dětí z biologické rodiny.

V Praze vystoupili zástupci partnerských organizací projektu, který je zaměřen na sdílení příkladů dobré praxe a přístupů k této problematice a jenž je financován Evropským sociálním fondem (reg. číslo projektu CZ.1.04/5.1.01/B2.00015), aby odprezentovali příklady dobré praxe a společně s účastníky z řad českých odborníků diskutovali o možných přístupech v systému péče o ohrožené děti.

Příspěvky se týkaly témat jako spolupráce odborníků na lokální úrovni, prevence odebírání dětí z biologické rodiny, otázek náhradní rodinné péče - pěstounské péče na přechodnou dobu, přípravy zájemců o zprostředkování náhradní rodinné péče, včetně přípravy biologických dětí, doprovázení ohrožených rodin i rodin náhradních, otázka práce s biologickou rodinou po odebrání dítěte a také kontaktu dětí v pěstounské péči s biologickými rodiči.

René de Bot z Holandska zdůraznil nezbytnost podpůrné sítě jak pro pěstounské rodiny (např. příbuzenské pěstouny), tak poté pro všechny děti odcházející z náhradní péče po dosažení zletilosti, stejně jako kontinuální motivace původní rodiny postarat se o dítě a nečekat pasivně na pomoc od státu. Ve svém příspěvku obecně kladl důraz na spolupráci v rámci komunity, solidarity a schopnosti pomáhat si navzájem.

Andrea Hudeková, zástupce slovenské organizace Úsmevako dar, porovnala klady a zápory institutu profesionálních rodin. Připustila, že v praxi přicházejí dětské domovy o část profesionálních rodičů, kteří nezvládnou odchody dětí a časté střídání dětí v péči. Zdůraznila ale také pozitivní roli profesionálního rodičovství při přijímání sourozeneckých skupin a zvládnutí kontaktu s biologickou rodinou.

Monika Lehocz představila spolupráci maďarské neziskové organizace HOME START Maďarsko a Národní asociace velkých rodin, která umožňuje vytipovat ohrožené rodiny dříve, než jsou jim doporučeni sociálními pracovníky v obcích. Klienti je často sami kontaktují, aby se jim dostalo včasné pomoci a aby se vyhnuli společenské stigmatizaci.

Účastníci ocenili praktické zkušenosti a příklady spolupráce na komunitní úrovni a procesu deinstitucionalizace v Holandsku, systému podpory velkých rodin v Maďarsku, profesionálního rodičovství na Slovensku a spolupráci pěstounských rodin v Bavorsku.