Kateřina Šlesingerová, Středisko náhradní rodinné péče
Podle Suffolk County Council: Leaving Care – A Guide, http://www.suffolk.gov.uk/CareAndHealth/ChildrenAndFamilies/LeavingCare.htm
http://nchacti01.uuhost.uk.uu.net/carelaw/

Ve Velké Británii se používá pojem „děti v péči“, rozumí se tím děti v péči státu. Jedná se o děti vyrůstající v pěstounské péči (těch je většina), která je poněkud odlišná od naší klasické pěstounské péče, dále jde o děti vyrůstající v nejrůznějších formách ústavních zařízení.
Mladí lidé v péči obvykle ve věku mezi 17 a 18 lety odcházejí do samostatného života. Přestože příkaz o péči ze zákona končí dosažením věku 18ti let, sociální služby mají nadále povinnost nabízet mladému člověku služby jako například pomoc s hledáním bydlení, až do doby než dosáhne věku 21 let.
Již od jejich 15ti let se začínají pěstouni, vychovatelé, sociální pracovníci popřípadě biologičtí rodiče starat o to, jak bude vypadat život mladého člověka po odchodu z péče, kde bude bydlet a jakou pomoc bude potřebovat, aby nezávislost zvládl úspěšně.
V mnoha oblastech se ustanovuje tým pracovníků pro odchod z péče, protože si uvědomují, že odchod do samostatného života je náročný a že spolehlivá podpora od lidí, kterým může mladý člověk důvěřovat, ho může značně usnadnit.
Podle zákona mají všichni mladí lidé, kteří vyrůstali v pěstounské péči nebo dětském domově, právo na:

• poradce pro mladého člověka
• „plán cesty“
• kontaktní osobu odpovědnou za to, že někdo bude s mladým člověkem v kontaktu, aby se ujistil, že je v pořádku
• finanční pomoc, která má pomoci uskutečnit plán

Tato práva má mladý člověk až do dovršení 21 let, resp. 24 pokud pokračuje ve vzdělávání.

„Plán cesty“ je založen na tom, co mladý člověk chce a očekává stejně jako na tom, co jako nejlepší posuzují lidé z okolí. Je důležité, aby plán byl úplný a jasný, aby umožňoval mladému člověku, stejně jako těm, kteří mu pomáhají, činit ta nejlepší rozhodnutí. Pokud s tím mladý člověk souhlasí, plán obsahuje také informace od učitelů, sociálních pracovníků, pěstounů nebo vychovatelů a rodinných příslušníků.
Plán obvykle zahrnuje tyto oblasti.

• co chce mladý člověk v životě dělat
• jakou chce mít práci
• jaké potřebuje vzdělání
• jakou finanční pomoc potřebuje, aby dosáhl svých cílů
• kde chce žít
• jaké jsou jeho zdravotní potřeby
• kdy chce pracovat
• kteří lidé mu mohou pomoci a podpořit ho
• další věci, které jsou pro mladého člověka důležité.

Osobní poradce
Každý mladý člověk opouštějící péči má svého osobního poradce, který je ustanoven dlouhodobě. Jeho úkolem je podílet se na přípravě „Plánu cesty“, podílet se na jeho vyhodnocování, zajistit, aby plán byl realizován, koordinovat poskytované služby a ujišťovat se, že jich mladý člověk využívá. Má se také pravidelně informovat o pokroku mladého člověka a o tom, že jeho potřeby jsou zajištěny a vést písemné záznamy o svých kontaktech s mladým člověkem.

Finance
Mladí lidé po odchodu z péče mohou také žádat o grant od sociálních služeb na základní vybavení domácnosti. Podmínkou je, že se jedná o mladého člověka, který pobírá příspěvek v nezaměstnanosti a odešel z trvalé péče.
Osoby starší 18ti let, které pracují méně než 16 hodin nebo studující mohou žádat o podporu v nezaměstnanosti
Pro osoby starší 18ti let, které mají velmi nízký nebo žádný příjem je možnost žádat o sociální dávky na placení nájmu.
V případě, že se jedná o osobu, která nemůže pracovat kvůli nemoci, neschopnosti nebo kvůli tomu, že se jedná o rodiče samoživitele nebo o studenta před maturitou, může žádat o sociální podporu.
Nemocní a postižení mají nárok i na další dávky, někdy i v případech, že pracují na plný úvazek.

Bydlení
Mladí lidé odcházející z pěstounské péče mohou zůstat se svými pěstouny jako platící nájemníci v jejich domě.
Mnoho mladých lidí se rozhodne vrátit se k původní rodině. Jsou však varováni, aby nečekali, že vše bude v rodině fungovat jako v době než z ní odešli.
Možností pro ty, kteří se necítí na to žít úplně samostatně nebo nemají dostatek prostředků, je podnájem pokoje.
Podporované bydlení je možnost pro ty, kterým nevyhovuje podnájem, ale potřebují podporu a pomoc. Většinou se jedná o bydlení v samostatných ložnicích se společnou kuchyní, koupelnou a společenskou místností. Výhodou je přítomnost pracovníků a společnost ostatních lidí v domě.
Nejnákladnější možností je pronájem soukromého bytu nebo domku. V těchto případech je někdy možné získat podporu ze sociálního systému na zaplacení zálohy a prvního měsíčního nájemného.

Minulost
Po dosažení věku 18ti let má mladý člověk ze zákona právo nahlídnou do svého spisu. Jediný případ, kdy může být přístup do spisu omezen je, pokud hrozí nebezpečí, že by obsah spisu mohl způsobit vážné zranění mladému člověku. V takovém případě musí ale obdržet odůvodnění, proč tomu tak je.