Reportáž z konference IFCO v Dublinu 2009

Tomáš Řemínek, Mikuláš, o.p.s.

Ve dnech 12.7. - 17. 7. 2009 se konala 15tá mezinárodní konference IFCO (Mezinárodní organizace pěstounské péče) v irském Dublinu, které jsme se s pěstounkou a místopředsedkyní Asociace náhradních rodin České republiky měli tu čest se zúčastnit. Do Dublinu přijelo 600 zástupců 36 států (např. z Nového Zélandu, Austrálie, Kanady, USA, Irska, Velké Británie, Norska, Švédska, Chorvatska, Bulharska, Japonska, Indie, Súdánu, Gruzie, Ukrajiny či Moldávie). Ze všech delegátů bylo cca 1/3 pěstounů, 1/3 sociálních pracovníků a 1/3 zástupců státních i nestátních organizací. Chris Gardiner, bývalý pěstoun nyní žijící v České republice, který byl u zrodu IFCO v roce 1981, se stal jeho novým prezidentem. Atmosféra na konferenci byla velice přátelská, neboť se mnozí účastníci znali ze setkání v předchozích letech. Důležité bylo zejména sdílení zkušeností a informací o pěstounské péči v jednotlivých zemích. Dovolte mi, abych vám postupně předal své dojmy a poznatky z rozhovorů se zástupci jednotlivých zemí. V prvním dílu reportáže se zaměřím na péči o ohrožené děti na Novém Zélandu.

Při rozhovoru s paní Jill Devlin, národní manažerkou pečovatelských služeb Open Home Foundation na Novém Zélandu, jsem se zmínil o existenci kojeneckých ústavů v ČR. Následovala u ní překvapivá reakce:

„Cože? Vy dáváte malá miminka do ústavů? U nás neexistují vůbec kojenecké ústavy a ani dětské domovy. V případě urgentního problému existují pečovatelé (pěstouni) pro naléhavou péči. Vyskytne-li se bezprostřední nebezpečí pro dítě (-stačí, když přijde dítě do školy s jizvami), má vláda velkou pravomoc odejmout dítě od rodiny a umístit jej do náhradních rodin. Soud v co nejbližším termínu rozhodne o dalším osudu dítěte. Pěstouni pro naléhavou péči mají málo informací o dítěti, ale do tří pracovních dnů od umístění dítěte musí dostat všechny potřebné informace. Sociální pracovníci poté hledají od nejbližších až po vzdálené příbuzné, které by se o dítě postarali. Pokud nikoho takového nenajdou, vyberou pro dítě jinou nejvhodnější rodinu.“

Vzhledem k tomu, že pro mě byly informace o stavu pěstounské péče na Novém Zélandu nové, ptal jsem se paní Devlin, jak je možné stát se pěstounem a jaká je finanční podpora. Sdělila mi, že rozsáhlý proces žádosti o pěstounskou péči zahrnuje:

• kontroly trestné minulosti (žádné násilí a sexuální trestné činnosti žadatelů nejsou možné - to povede k automatickému vyloučení, zatímco jiné drobné delikty budou posuzovány případ od případu)
• dále je nezbytná řada doporučení o kvalitě žadatele
• rozhovor s představiteli CYF (Child, Youth and Family - je vládní organizace, která má zákonnou moc intervence pro ochranu a pomoc dětem, které jsou zneužívány nebo zanedbané nebo které mají problémy s chováním) nebo jiných agentur
• absolvování přípravného kurzu (12 hodin)

Odměna pěstounů na Novém Zélandu činí cca $114 až $163 na týden (tj. 1368 – 1956 Kč). Kromě toho existují příspěvky na oblečení, na Vánoce a narozeniny. Dávky nepodléhají dani.

Druhy péče o ohrožené děti na Novém Zélandu:

Naléhavá péče
Dítě je umístěno do péče v případě, že mu hrozí bezprostřední nebezpečí.

Respitní péče
Je krátkodobou péčí, která má za účel poskytnout rodičům nebo pěstounům odpočinek. Může být pravidelná (např. 1x do týdne či do měsíce) nebo příležitostná, pokud vyvstane její potřeba.

Krátkodobá péče
Může být poskytnuta pro důvody zvážení své situace nebo „oddechového času“. Trvá max. 28 dní na základě dohody o dočasné péči. Pokud rodič nebo osoba starající se o dítě není schopna znovu pokračovat v péči na konci této doby, může být tato doba prodloužena o dalších 28 dní.

Střednědobá / Dlouhodobá péče
Umístění do této péče vychází z rozhodnutí učiněného na setkání skupiny rodin a rodinného soudu. O rozhodnutí o umístění dítěte nebo mladistvého do péče na delší dobu rozhoduje každých půl roku (jedná-li se o dítě mladší sedmi let) nebo každý rok (u dětí do 16ti let) setkání skupiny rodin nebo rodinný soud.

Příbuzenská péče
Vzniká tehdy, je-li dítě umístěno do péče svých příbuzných. Může projít formálním či neformálním procesem. V případech formální příbuzenské (pěstounské) péče dítě může být umístěno na základě rozhodnutí soudu, dohody nebo rozhodnutí setkání skupiny rodin. Obvykle se v takových případech vyplácejí dávky.

Trvalé umístění
Pro poskytnutí kontinuity péče o dítě je nezbytná trvalá péče. Dítě by mělo být odebráno z dočasné náhradní péče a navráceno zpět do péče jeho rodiče nebo rodičů nebo obvykle pěstouna, je-li to zapotřebí k jeho ochraně. Není-li to možné, je dítě trvale umístěno ke vzdáleným příbuzným. Pokud ani toto není možné, je dítě umístěno do jiné rodiny. Panuje zde názor, že dítě by mělo mít šanci rozvinout psychické pouto k osobě, která o něj pečuje. Toto trvalé umístění je provázeno změnou právní formy.

Tomáš Řemínek, ředitel Informačního střediska Mikuláš, o.p.s.
Email: tomas.reminek@mikulasops.cz
Weby: http://www.mikulasops.cz , http://www.forumnr.cz, www.mujbyt.org

Institut Setkání skupiny rodin (Family Group Conference)
Tento institut byl představen na Novém Zélandu v roce 1989. Je to formální setkání pro oblast péče a ochranu dětí, prostor pro členy skupiny rodin diskutovat se sociálními pracovníky, co je potřeba udělat, aby dítě či mladistvý byl v bezpečí a bylo o něj dobře postaráno. Zákon uznává, že rodiny mají hlavní odpovědnost za péči o jejich děti a mladistvé a chrání je od nebezpečí. Nicméně rodiny někdy potřebují pomoc. Konference rodin je zárukou, že jsou rodiny podporovány v rozvinutí jejich vlastních řešení jejich problémů. Sociální pracovníci a rodiny pracují dohromady, aby dosáhli shody, jak je možné udržet dítě v bezpečí ve skupině rodin. Více o tom na http://www.cyf.govt.nz/1254.htm

Další informace o náhradní péči o dítě na Novém Zélandu a zdroje, ze kterých autor vycházel pro sepsání tohoto článku, jsou např. na webech:

http://www.cyf.govt.nz/

www.nzfostercare.org.nz/

http://www.kiwifamilies.co.nz/Topics/Parenting/Special+Parents/Foster+Pa...

http://www.ohf.org.nz

Převzato z http://www.mikulasops.cz/pece-o-deti-na-novem-zelandu