Péče o ohrožené a znevýhodněné děti v ČR v roce 2008
Hodnocení Střediska náhradní rodinné péče
V roce 2008 se situace v oblasti péče o ohrožené a znevýhodněné děti, především v náhradní rodinné péči, zásadně nezměnila. Stále u nás převažuje ústavní péče nad péčí rodinnou, i když podle Úmluvy o právech dítěte i našich zákonů (např. zákon o rodině) to má být naopak.
Na tuto skutečnost upozorňovalo již delší dobu více nestátních neziskových organizací, které se ochranou práv dětí a péčí o ně zabývají. V roce 2004 vznikla Koalice „Děti patří do rodin", kde jsme definovali nejdůležitější principy péče o ohrožené děti u nás.
Můžeme je shrnout do několika bodů:
- aby co nejvyšší počet dětí vyrůstal ve vlastní biologické rodině
- aby se významně zvýšil podíl náhradní rodinné péče v systému služeb pro děti bez rodinného zázemí
- aby byla zkracována doba pobytu dětí mimo vlastní rodinu, zvláště pak ve všech typech institucionální péče
Za hlavní podmínky k dosažení těchto cílů považujeme:
- Ustanovení jednoho odpovědného úřadu, který bude mít celou oblast ochrany práv dítěte ve své kompetenci (Ministerstvo pro rodinu nebo jiný výkonný státní úřad pro dítě a rodinu).
- Vytvoření národní strategie a koncepce péče o dítě a rodinu (vypracovanou kompetentními odborníky a s přihlédnutím k procesu začleňování do EU) a zakotvení této strategie v legislativě i v každodenní praxi.
- Zavedení moderních přístupů v oblasti sociálních služeb pro dítě a rodinu a definování závazných standardů jejich kvality.
- Rozvíjení náhradní rodinné péče v jejích stávajících i nových formách tak, aby byla dostupná všem dětem vyrůstajícím mimo vlastní rodinu, a to bez rozdílu věku, etnické příslušnosti, zdravotního stavu či psychosociálních obtíží.
Podle údajů Ministerstva zdravotnictví je u nás většina dětí umísťována do kojeneckých ústavů ze sociálních důvodů (44,1%) nebo ze zdravotně sociálních důvodů (25,2%). Tato čísla ukazují, že by se pravděpodobně v mnoha případech dala situace dětí řešit jinými opatřeními než ústavní výchovou.
Závěry z šetření Střediska náhradní rodinné péče v kojeneckých ústavech ukazují, že v mnoha případech je doba pobytu dítěte protahována nejen věcnými a právními překážkami a zdlouhavým soudním řízením, které také bývá často kritizováno, ale i administrativními prostoji, kterým bychom se mohli i v současném systému vyhnout.
Závěrem můžeme shrnout a doporučit určitá opatření, která by včas, citlivě a účinně pomohla ohroženým a znevýhodněným dětem vyrůstat v prostředí rodinném, či takovém, které se rodině co nejvíce přibližuje:
- posílit a zkvalitnit terénní sociální práci, zaměřenou především na prevenci sociálního osiření a sanaci, podporu a pomoc biologické rodině
- posílit a podpořit práci orgánů sociálně právní ochrany dětí (1 sociální pracovnice má u nás v průměru 350 případů, což je ve srovnání s jinými zeměmi velmi vysoký počet)
- hledat a rozvíjet nové programy a projekty jako alternativy ústavní péče
- závádět nové formy pěstounské péče, které by pomohly většímu počtu dětí žít v rodinném prostředí s podporou biologické rodiny (např.krátkodobá, podpůrná, respitní, terapeutická a jiná profesionální pěstounská péče)
- trvale a všestranně podporovat, doprovázet a vzdělávat pěstounské rodiny, aby jejich péče byla co nejvhodnější
- motivovat a pravdivě informovat veřejnost a problematice ohrožených dětí;
- na základě analýz, mezinárodních srovnávacích výzkumů a současné praxe vytvořit a prosadit jednotnou koncepci péče o dítě a rodinu
Převzato z http://nahradnirodina.cz/pece_o_ohrozene_a_znevyhodnene_deti_v_cr.html#
- Pro psaní komentářů se přihlašte
Poslední komentáře
11 let 11 týdnů zpět
11 let 11 týdnů zpět
11 let 12 týdnů zpět
11 let 14 týdnů zpět
11 let 15 týdnů zpět
12 let 32 týdnů zpět
12 let 49 týdnů zpět
13 let 1 den zpět
13 let 1 den zpět
13 let 4 dny zpět