Poslední komentáře
- Ví paní exministryně, kdo novelu "pro děti" připravoval?
11 let 17 týdnů zpět - Pána Macelu som mala možnosť
11 let 17 týdnů zpět - Podílel jsem se na výzkumu,
11 let 18 týdnů zpět - :-(
11 let 20 týdnů zpět - to je skvělé
11 let 21 týdnů zpět - Vyjadřuji souhlas
12 let 39 týdnů zpět - Klub náhradních rodin v Jižních Čechách
13 let 4 týdny zpět - Členství v anr
13 let 6 týdnů zpět - Souhlasím s Vámi, že
13 let 6 týdnů zpět - Jak se stát členkou té asociace?
13 let 7 týdnů zpět
RSS kanál
Česko zaostalo za světem. Do ústavů zavírá i nejmenší
Slovensko, Maďarsko i Polsko. To jsou země, kde zákon zakazuje, aby dítě do tří let skončilo v ústavu. V České republice je taková praxe dál běžná.
Ke konci loňského roku bylo v kojeneckých ústavech a dětských domovech pro nejmenší děti umístěno přesně 1391 dětí.
"Víme, že ústavní péče v tomto věku způsobuje největší traumata. Když v této době nemá dítě blízkého člověka, který se mu věnuje a je jen pod dohledem zdravotnického personálu, může to vést k vážným poruchám osobnosti. Víme, to, ale nic s tím u nás nedělá. Je to neuvěřitelné," říká ředitelka Střediska náhradní rodinné péče Věduna Bubleová.
Celý text na http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/clanek.phtml?id=683690
- Blog uživatele katerina
- Pro psaní komentářů se přihlašte
Komentáře
Medializace NRP v ČR
V naší republice se media málo věnují problematice NRP, takže díky alespoň za tento článek.
To, co mě na něm nejvíc zaráží, jsou reakce lidí v následující diskusi. Odpovídá to zcela tomu, v jaké atmosféře veřejnost, ovlivněná médii, vnímá problematiku NRP u nás – jeden druhého osočuje, že za to můžou právě ti druzí, ředitelé DD pěstouny a naopak, sociální pracovnice nestíhají a stejně za to může soudce, který rozhoduje, .. a k tomu názorová odlišnost odborníků a neziskovek. A takhle nakonec končí skoro všechny diskuze a nic se neřeší v zájmu dítěte.
Slovensko, Maďarsko, Polsko – to jsou právě země, jejichž zástupci se nedávno setkali v Brně na Visegrádské konferenci pěstounské péče.
Já jsem si z této konference odnesla právě zážitek, v jaké atmosféře v zúčastněných ostatních zemích probíhá NRP a jak je veřejností vnímána – zcela pozitivně prorodinné nastavení, někdy až naivita s růžovými brýlemi mezi žadateli o NRP, i přes přísné požadavky na pěstouny nemají o ně nouzi, pěstouni jsou pozitivně vnímáni společností.
To se u nás neděje. Tady veřejnost díky médiím zná ponejvíc jen dva případy : neúspěšná adopce romských dětí Terezy Boučkové ztvárněná v její knize Rok kohouta a nyní mediálně propíraná kauza vyznamenaných a posléze odsouzených pěstounů manželů Rosnerových. To můžu za sebe sama potvrdit, protože když mě občas do médií pozvou, tak v zákulisí se mě většinou ptají právě na tyto dva případy a chtějí znát můj názor.
Proto mě zaujala další věc, porovnat reakce lidí v diskuzích blogu na Slovensku a v České republice. K tomu účelu já znám jen tyto dva blogy:
Blog Natalie Blahové
Poslankyňa Národnej rady Slovenskej republiky za stranu Sloboda a Solidarita a podpredsedníčka sociálneho výboru. Externá poradkyňa ministra PSVaR
http://nataliablahova.blog.sme.sk/r/17390/nahradna-rodina.html
Blog Dagmar Zezulové, pěstounka a lékařka http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/dagmar-zezulova.php
Já tyto odkazy považuji za medializaci NRP, ale v dost odlišných podmínkách.
Ještě k Visegrádské konferenci pěstounské péče. To, že se naše media málo věnují tématu NRP , bohužel je běžný fakt. Ale co mě zarazilo, jak malý zájem o tuto konferenci byl ze strany odborníků z NRP. V současné době se chystají legislativní úpravy profesionalizace pěstounské péče u nás. Byla bych nerada, kdyby na těchto změnách měli velký vliv právě ti odborníci z NRP, kteří pěstounskou péči v ČR sledovali pouze z rychlíku jedoucího do Anglie. Vždyť Brno, kde se Visegrádská konference konala, není přece tak daleko, aby si i tam svoji cestu našli.
Dr.Miloslava Striová, pěstounka