Podnět sp. zn.: 3561/2007/VOP/KP (ze Souhrnné zprávy VOP za rok 2007)

I. Socioekonomické důvody, zejména špatné bytové podmínky či ztráta bydlení, by neměly být bez dalšího důvodem pro odnětí dětí z rodiny.

II. Po nařízení předběžného opatření o odnětí dětí je třeba s rodinou intenzivně spolupracovat, aby se mohly děti vrátit. Rovněž je třeba individuálně posuzovat, jaká forma náhradní rodinné péče je pro děti vhodná. V případě, kdy se předpokládá, že odnětí dětí bude dočasné, měla by se využívat forma pěstounské péče na přechodnou dobu. Současně je nezbytné, aby orgán sociálně-právní ochrany dětí pěstouny řádně připravil na komunikaci s rodiči a zajistil zachování kontaktu dětí s rodiči.

Rodině K. byly v srpnu 2005 odňaty děti z bytových důvodů. Rodina často měnila pod-nájmy a v měsíci srpnu 2005 se ocitla úplně bez bydlení (situaci rodiče řešili přespáváním u různých známých). Vzhledem k tomu, že se jim nedařilo najít nový podnájem, dohodli se s orgánem sociálně-právní ochrany dětí (dále „OSPOD“) na dobrovolném přechodném pobytu dětí v kojeneckém ústavu, dokud si nenajdou nové bydlení. Svou situaci se následně rozhodli řešit přestěhováním matky s dětmi k jejím rodičům na Slovensko. OSPOD přesto podal návrh na nařízení předběžného opatření (požadoval umístění v kojeneckém ústavu). Bezprostředně před podáním návrhu na předběžné opatření rodiče na základě požadavku OSPOD předali děti do nemocnice z důvodu podezření na salmonelózu, ačkoliv dle ošetřující lékařky nebyla hospitalizace nutná. S ohledem na to, že OSPOD následně nesprávně informoval zdravotnic-ký personál o situaci v rodině, bylo rodičům znemožněno převzetí dětí z nemocnice (následně se rodiče dozvěděli, že děti byly hospitalizovány především z toho důvodu, aby s nimi ne-mohli do doby vydání předběžného opatření odcestovat na Slovensko). Po umístění dětí v kojeneckém ústavu je rodiče pravidelně navštěvovali, žádali o pobyty dětí doma a intenzivně se snažili upravit své rodinné a bytové poměry. V květnu 2007, kdy OSPOD avizoval vy-dání rozhodnutí o svěření dětí do předpěstounské péče, se jejich rodinná situace výrazně zlepšila (rodina si našla vhodné bydlení, otec získal stálé zaměstnání). Nezletilé děti však byly přesto svěřeny do předpěstounské péče. Pěstouni potom odmítali s rodiči komunikovat a neumožňovali jim kontakt s dětmi. Až po čtyřech měsících se podařilo navázat mezi pěstouny a rodiči komunikaci, avšak kontakt dětí s rodiči se odehrával ve velmi omezené míře. Pěstouni podali návrh soudu na svěření dětí do pěstounské péče a rodiče uplatnili protinávrh na navrácení dětí do jejich péče (soudní řízení ve věci dosud probíhá).

Ochránce shledal závažná pochybení v postupu OSPOD, a to jednak v souvislosti s podáním návrhu na nařízení předběžného opatření, jednak při rozhodování o svěření dětí do předpěstounské péče. Za situace, kdy matka oznámila OSPOD, že se rozhodla tíživou bytovou situaci rodiny řešit přestěhováním se ke svým rodičům, ochránce vyhodnotil podání návrhu na nařízení předběžného opatření ze strany OSPOD za nedůvodné. Dále konstatoval, že se OSPOD dopustil překročení svých pravomocí, když vydal „potvrzení“ o tom, že personál nemocnice není oprávněn propustit děti do péče rodičů bez souhlasu OSPOD. Na základě tohoto nezákonného opatření ze strany OSPOD pak lékařský personál neoprávněně odmítl předat děti matce a znemožnil jí tak odjet s nimi k rodičům na Slovensko. Ochránce zdůraznil, že takové opatření nemá oporu v zákoně.

K odnětí dětí v tomto případě došlo čistě z ekonomických – bytových důvodů, což je České republice opakovaně vytýkáno Evropským soudem pro lidská práva, který označil takový důvod oddělení dětí od rodiny za nepřípustný (viz rozsudek Walla a Wallová proti České republice za dne 26. října 2006, č. 23848/04; rozsudek Havelka proti České republice ze dne 21. června 2007, č. 23499/06). Je tedy třeba hledat jiná východiska, a to prostřednictvím pomoci při zajišťování ubytování spočívající např. ve spolupráci OSPOD a bytového odboru obce). Případné krajní řešení (umístění dětí v kojeneckém ústavu či v pěstounské péči), potom připadá v úvahu jen přechodně, po nezbytně nutnou dobu, a nejlépe na základě dohody rodičů a OSPOD.

Ochránce v daném případě shledal pochybení i ve svěření dětí do předpěstounské péče, neboť v době vydání tohoto rozhodnutí byly podmínky v rodině natolik stabilizovány, že bylo na místě jednat o návratu dětí do rodiny. V předpěstounské péči potom navíc došlo k přerušení kontaktu dětí s rodiči, který se do té doby bez problémů uskutečňoval. Tento stav pokládá ochránce za protiprávní, neboť děti umístěné v pěstounské péči mají zásadně právo na udržování kontaktu s rodiči. Tato skutečnost vypovídá mimo jiné o nekvalitní přípravě předpěstounské péče a o nedostatečném vedení pěstounů ze strany OSPOD (povinností OSPOD je sledovat, zda je dodržováno právo rodičů a dětí na vzájemný styk).

Převzato z http://www.ochrance.cz/dokumenty/dokument.php?back=/dokumenty/hledej.php...